Rodina nazaretská: nenechali se omezovat nesnázemi a problémy...

27.12.2014, Angelo Scarano

Je asi dost běžné považovat za ideál křesťanské rodiny pokojný, vydařený život nerušený nenadálými událostmi. Vždyť “pokojný život” je znamením Božího požehnání, ne? Rodina nazaretská nám ukazuje trochu jiný “ideál”: její život nebyl vůbec jednoduchý, bez problémů. Ba naopak.
 
Od začátku do konce problémy byly … a jaké. Už jen “divné početí”: unesl to Josef se stoickým klidem? Ne tak úplně: chtěl přece Marii propustit. A pak úklady dítěti, únik do Egypta, návrat a opět strach o budoucnost. Problémy byly, skoro by se dalo říct, že větší než v mnoha jiných rodinách. Nepřehlédněme však, že Josef a Maria se nikdy nenechali “determinovat” těmito nesnázemi, ale zůstali otevřeni pro Boží “cestu”: a vyplatilo se jim to. Bůh totiž vytvořil cestu tam, kde nebylo cesty. Na Josefovi a Marii je sympatické to, že přes tíhu “neřešitelných” potíží dokázali stát před Bohem a naslouchat mu. A nejen naslouchat, ale také přijmout jeho slovo do konkrétní životní situace. To není vůbec samozřejmé. Vždyť “v problému” je velmi svůdné “prorazit si cestu sám” a nechat Boha stranou.

Z toho je trochu patrné, že rodina nazaretská neměla “tři členy”, ale spíš čtyři: tím čtvrtým byl samotný Bůh. A mezi nimi nebyl “hostem”, ale skutečným členem, který “měl, co říct” do konkrétních problémů a plánů. To se mohlo uskutečnit díky otevřenosti Marie i Josefa: oba vytvořili pro Boha prostor nejen “slovy”, ale hlavně jasným postojem. Postavili Boha do středu své rodiny: od něj si nechali “nabourat” vlastní plány (Maria a Josef zřejmě zpočátku počítali s “normálním manželstvím”, asi neplánovali nucený odchod ze své země a pobyt v Egyptě coby “exulanti”). Bůh nepřinesl vždy “klídek” do jejích životů: ani na začátku, ani později. Vždyť potulný kazatel z Nazareta jim přinesl často “problémy”: nechoval se zorvna jako syn, který by “dělal samou radost rodičům”. Které rodiče by potěšilo, kdyby ztratili syna a teprve po třech dnech ho našli v chrámu? A koho by nezarazila odpověď “copak jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce” (Lk 2,49)? Kterou matku by potěšilo, že syn vyzdvihuje své učedníky na její úkor (srv. Mt 12,46-50)?A která matka by viděla s nadšením, jak vlastní syn umírá hanebnou smrtí na kříži?

Rodině nazaretské nebyl přisouzen lehký život, ale zato požehnaný: už samotná Maria chválí Boha za jeho divy a velké milosti v Magnifikat. A právě toto vědomí Boží blízkosti jim dodával sílu přestát všechny nepříjemnosti. V těch těžkostech se jim Bůh osvědčil jako “Bůh s námi”, jako Bůh, který nenechává tonout “v bahně” problémů, ale podává svoji pomocnou ruku. A tento Bůh “Emanuel” je stejný pro ně tak jako pro nás: včera jako dnes.
 
Z úvodu k biblickým textům neděle Svátku svaté rodiny

Související texty k tématu:

Rodina
Bůh dokáže proměnit těžkosti v rodině na zázrak (papež František)
Jak dnes žijeme rodinu
Krize svaté rodiny (Karl Rahner) 
Rodina nazaretská: nenechali se omezovat nesnázemi a problémy... 
Rodina se skládá z lidí, tedy z hříšníků 
Jak moc lze předat víru v rodině? 
Obyčejný život Svaté rodiny (Sv. Terezie z Lisieux) 
Osudy Svaté rodiny nejsou tak idylické, jak se mohou na první pohled jevit... 
Pán nám vrátí všechny drahé, kteří od nás odešli (Papež František) 
Rodina, která se modlí, je nezničitelná 
Rodina nazaretská: skutečně naš ideál? 
- Rodina - soubor tematických textů
- Téma rodina na webu vira.cz

Autor: Angelo Scarano   |   Tisk   |   Poslat článek známému
Štítky: Rodina  |  Boží vedení  |  Immanuel = Bůh s námi  |  Krize  |  Cesta (putování, pouť životem)  |  krize osobní  |  Utrpení  |  utrpení a naděje  |  krize víry  |  manželské krize  |  náctiletí - krize víry

[nahoru]



Mapa webu  |  NETservis s.r.o. © 2021

© 2000 - 2017 Pastorace.cz